Sálové počítače
Počátky
Sálové počítače, taktéž označované jako mainframes. V dnešní době jsou považovány za nejstaršího předchůdce dnešních osobních počítačů. Jejich historie sahá až do roku 1935, kdy firma IBM přišla na trh s prvními programovatelnými zařízeními, jejichž výstupy se mohly uchovávat buďto na děrná zařízení, či přímo tisknout pomocí připojených tiskáren.
Děrné štítky a pásky
Děrný štítek byl historicky první paměťové médium. Byl vyroben z tenkého kartonu. Informace byla vždy dána dírkou na určité pozici a místa pro otvory byla uspořádána do matic. Běžný děrný štítek obsahoval 80 či 90 sloupců pro záznam dat. Nejpoužívanější byly štítky s 80 sloupci, do kterých byly děrovány otvory ve travu obdélníčku. Do 90-ti sloupcových štítků se pak děrovali otvory kruhové.
Děrné štítky byly původně používány pro řízení tvorby vzorů ve tkacích strojích. V roce 1890 pak byly využity při hromadném sčítání obyvatel v USA, které provedla firma IBM. Ve 40. letech 20. století se pak děrné štítky podílely i na výpočtech průběhu reakcí při vývoji jaderné bomby známé jako projekt Manhattan.
Děrné štítky se používaly až do 80. let 20. století. Postupně byly nahrazovány děrnými páskami. Děrné pásky byly papírové či kovové. Dálnopásmé pásky byly zpravidla pětistopé. Vyráběly se též pásky osmistopé, které sloužili pro řízení dat počítače. Kontrola bezchybného děrování byla mimo jiné prováděna pomocí liché nebo sudé parity, tzn. že veškeré znaky měly buď lichý nebo sudý počet děrovaných otvorů.
Éru děrných štítků a pásků nakonec ukončily diskety.
Děrný štítek.
Děrná páska.
První počítače firmy IBM
V roce 1948 byl sestrojen první elektronický systém IBM 604, který obsahoval více než 1 400 elektronek a byl schopen v průběhu několika mikrosekund zvládnout až 60 programových kroků. Do roku 1960 pracovalo na celém světě již 5 600 těchto zařízení.
Ačkoli IBM 604 bylo nejlepším ze všech předchozích zařízení, nepoužívalo stále ještě interní paměť, jež by uchovávala data, programy a instrukce. To již byly charakteristické znaky pro IBM 650 Magnetický bubnový kalkulátor, instalovaný poprvé v roce 1957. Tento počítač byl jakýmsi milníkem, neboť se stal prvním počítačem určeným pro všeobecné použití. Diody z germánia a více než 3 000 elektronek tvořily srdce tohoto počítače, který dále doplňovaly magnetické pásky a první magnetické hard-disky nazývané též RAMAC, kde 5 MB dat bylo uchováno na 50 discích, z nichž každý měl průměr vetší než 0,6 metru.
Prvním počítačem dostupným také pro malé a střední podniky se stal v roce 1959 IBM 1401 Data Processing System. Jednalo se o jeden z nejúspěšnějších a nejdůležitějších produktů, který sloužil tisícům zákazníků na celém světě. Tento plně tranzistorový počítač využíval jako vstupní datové médium děrné štítky a poprvé v historii IBM obsahoval také vyměnitelné magnetické disky. Na výstupu se jako jedna z možností objevila řetězová tiskárna, která byla radikálním objevem v technologii vysokorychlostního tisku.
Fotografie z firmy IBM z roku 1960.
